Victor Fire – broušení sochy
Victor Fire – broušení sochy Práce se sochařským kladívkem Maudy Muhoni–osekávání kamene Edson Seda – broušení povrchu
Douglas Shawu – osekávání kamene Gregory_Mutasa – osekávání kamene kladívkem Broušení za mokra Práce se sekáčem Transport dokončené sochy

Kámen a jeho opracování

"Kámen je závoj, který zahaluje sochu."Bernard Matemera

Jak z kamene vznikne umělecké dílo

Geologicky z větší části utváří Zimbabwe rozlehlá žulová náhorní plošina Matabele, která se zvedá do nadmořské výšky 1000 až 1200 m. Napříč celou plošinou se táhne severovýchodním směrem nevysoký, ale 515 km dlouhý skalnatý hřeben zvaný „Great Dyke“. Tento kamenný val je zdrojem značného nerostného bohatství. Nacházejí se v něm ložiska mnoha rud – chrómu, niklu, mědi, berylia, ale i drahých kovů - stříbra, zlata a platiny. V Great Dyke a jeho bezprostředním okolí se také těží většina kamene, ze kterého zimbabwští sochaři tvoří své sochy.

V Tengenenge se nejbližší lomy nacházejí přímo na okraji vesnice. Lomy v okolí Tengenenge byly původně otevřeny, aby se v nich těžila chromová ruda. V takřka celé Africe je totiž nejrozšířenějším stavebním materiálem pro budování obydlí nepálená cihla a kámen jako stavební materiál se používá minimálně. Kámen na sochy se v lomech těží výhradně ručně. Použití výbušnin by mohlo narušit vnitřní strukturu kamene a způsobit praskání soch při opracování.

Hrubý tvar vtiskne sochař kameni za pomocí majzlíku a paličky, jemnější obrysy pak většinou kamenickým kladívkem s trojhrotým (výměnným) břitem. Povrch soch se vyhlazuje nejprve rašplí či hrubým pilníkem, následně jemnějším plochým pilníkem a nakonec se vybrušuje za mokra brusným papírem. Hotové sochy jsou nahřívány u otevřeného ohně a celé sochy nebo jen vybrané plochy jsou napouštěny voskem. Vosk se doslova vpije do teplého kamene, původně šedá barva kamene ztmavne a umožní vyniknout jemným strukturám v kameni, kovovým žilkám a skvrnkám.

I když sochy vznikly v Africe, české podnebí (déšt či mráz) jim neublíží a mohou být vystavovány celoročně v exteriérech. Pouze vosková politura časem oprší a je ji nutno obnovovat. Sochy vystavené v interiéru nevyžadují žádnou zvláštní údržbu.

Sochaři nejvíce používanými kameny jsou hadce (serpentity) – skupiny tvrdých křemičitých minerálů, jejichž barva zahrnuje škálu od olivově zelené přes odstíny hnědé až po černou. Na okrajích barva kamene často přechází v hnědou či hnědočervenou barvu a sochaři umějí těchto barevných přechodů mistrně využít a začlenit je do svých soch.

Pro různé variety hadce se v Zimbabwe používají specifické názvy, které ovšem nemusí nezbytně korespondovat s názvy používanými v mineralogii.

"Springstone" je velmi tvrdý hadec černé barvy s bílými žilkami a flíčky, „opalstone“ je nejčastěji zelený s červenými, oranžovým a modrými skvrnkami, „fruitstone“ je tmavě zelený s černými či bílými žilkami. „Cobalt“ je kámen obvykle hnědočervené barvy.

V průběhu výstavy soch v Botanické zahradě v létě 2007 přijel na 10 dní do České republiky sochař Lovemore Bonjisi a přímo v exteriérech zahrady vytesal sochu – poprsí mladé dívky. Krátká videa z průběhu jeho práce naleznete na stránkách Českého rozhlasu:

http://www.rozhlas.cz/socha/vystava